no, mám to z první ruky, byly jsme tři advokátky, co jsme dělaly spolu, stejného věku.

Jedná má tatínka advokáta, druhá manžela. Obě přehodily práci na své příbuzné, ale jedna pracovala z domova po dvou týdnech, druhá chodí jednou až dvakrát týdně do práce po třech měsících.

Hroutily se obě - že místo prestižního zaměstnání, které měly vždy pod kontrolou a byly tam šéfky, které věděly, o co jde, jsou najednou kojičky a utíračky, které nemají pod kontrolou nic...a makají stejně, takže dovolená žádná.

Obě samozřejmě děti milují, jsou pro ně to NEJ na světě, ale jsou ztrhané, zničené, nervní, jedna skončila málem na antidepresivech a obecně mi to u nich přijde dost na hov...no

mně se do toho prostě nějak nechce...