Moje matka není učitelka, ale porodila mě jako velmi mladá holka a tehdy byla absolutní perfekcionistka, všechno muselo klapat podle ní. Nejen děti, ale taky její manžel. Bylo to...svým způsobem hrozné.

Moje matka potřetí porodila po 25-ti letech od jejího prvního dítěte (tedy mě). A já svýmu malýmu sourozenci závidím, že on má matku, která ho úplně klidně nechá skákat v posteli v peřinách, která po něm nevyžaduje striktní sobotní dopolední úklid, která mu koupí všechno, co chce (pokud na to má)...

Prostě stárne. Jako my všichni ostatní. Už není tak upjatá, už ví, že život je i o něčem jiném než o pravidlech a službách mytí nádobí.

(Ale ty peřiny závidím ze všeho nejvíc, protože kotrmelce v nich byla moje vášeň!)