hele, moje pěstounka je zlatý člověk , a v některých ohledech má tendenci mě vychovávat dodneška.

Reaguju na to většinou tak, že s úsměvem řeknu něco ve smyslu "to víš, taková jsem já, matinko", a ani mě nenapadne si to nějak brát k srdci (protože jsou to nepodstatné věci typu že jsem bordelář). No jsem a nevadí mi to, protože vím, že jsou na světě mnohem horší věci.

Ale je fakt, že moje pěstounka je velmi rozumný člověk, který si řekne svoje, protože říct mi to musí , ale už to dál nehrotí, není hysterická, nemanipuluje a nehroutí se. Prostě to patří k rodinnému folklóru, že jsem bordelář, a je si proto ze mě laskavě utahováno , ale ona i já moc dobře víme, že mám spoustu vlastností, které to bordelářství víc než převáží.

Občas reaguju tak, že nebýt bordelář, byla bych naprosto dokonalá a to nejde, protože by ostatní ze mě měli moc velký mindrák