Zasmát se tomu. Tvoje maminka je taky jen člověk a něco jako jediné správné řešení existuje jen v několika málo životních situacích, přičemž pravidla úklidu, převlíkání, metodika vaření a denní režim k nim nepatří. Já tě do značné míry chápu. Moje máma je čistě náhodou taky učitelka na ZŠ, čistě náhodou taky ředitelka zeměkoule a byla spousta věcí, které se směly dělat jen jedním jejím správným způsobem. Krom toho nepřipouštěla nic, než dokonalost, což jí např. neumožnilo učit mě vařit, protože dítě ponechané samo v kuchyni obvykle napoprvé nic dokonalého nevytvoří (s výjimkou dokonalého zmatku). Pravda, táta u nás nebyl za zlého policajta, byl to někdo, kým máma taky poněkud mávala, ale držel jakés takés hranice a bylo možné se u něj vypovídat. A možná je to ten důvod, proč u mě moje matka dosáhla jen toho, že na cizím území přijímám pravidla vládnoucí strany, ale na svém území si jedu podle své hlavy. Takže moje dítě se bude převlíkat poté, co přijde ze školy, ale dokud je školkové, stačí mu jedno oblečení až do nepřípustného zprasení, pokud zrovna nejde do divadla, na svatbu nebo na bál. Podle zvyku mojí matky bych měla celý víkend leštit dům, ale já místo toho někde výletuju nebo prozaicky odpočívám a úklid zařazuju jen přiměřeně - o víkendech už jsem se nauklízela dost. A když není na konferenčním stolku jídlo, je přípustné si tam odložit nohy. (Z toho by maminka dostala infarkt. )