Nejsem ani jedno, ale už dvacet let nejim jine maso než drůbež a ryby. Prostě instinktivní rozhodnutí, zvládla bych být bez masa úplně. Moje tělo k tomu inklinuje. Jedno dítě je od malička vegetarián, zdravotní problémy nemá, aktivní sportovec na soutěžní úrovni, krevní testy zcela v normálu, sportovní lékař mi řekl, že když ohlídám skladbu stravy (což není problém, je to můj profesní obor), nevidí v tom vůbec problém.
Druhé dítě a manžel maso jedí. I jim ho vařím, ale nemám manipulaci se syrovým masem ráda. Paradoxně bych zvládla vzít skalpel a postavit se k pitevnímu stolu, pokud by šlo o to, něco vypreparovat, zjistit příčinu úmrtí apod. Ale za účelem poskytnutí potravy mi to vysloveně vadí.
Každý má tohle nastavené jinak a cítí se dobře při jiné skladbě jídelníčku. Osobně nemám ráda vyhraněné názory podsouvané druhým. Všechny ty diety podle krevních skupin apod. Ano, někomu to sedět bude a dalším třem vůbec. Ono to není jen o tom, jak se lidí dělí podle AB0 systému, pohlaví, věku, apod.