Chtěla bych jen znát váš názor, jak to máte vy
Dcerka, šest let a půl, doteď chodila ven jen se mnou, tedy spíš já s ní ale od minulého týdne ji pouštím ven samotnou. Máme byt na tři strany, z toho okno kuchyně přímo na dvorek (čtyři baráky tvořící obdélník, tři rohy průchozí mez barákama), tedy při otevřeném oknu slyším všechno, dřív mi to nepřišlo, ale asi jsem se nějak naštelovala a při každém zavolání dcerky apod. hned slyším asi jako když to mají maminky miminek, když mimčo v noci zavrní, mamča je hned vzhůru, i když předtím by nic takového neslyšela. Ale vždycky jsem si říkala, že budu mít strach, až ji budu pouštět ven samotnou a že budu nalepená na okně )moje mamka mě pouštěla o hodně dřív a prý byla nalepená na okně ) ale já to jaksi beru tak nějak všechno v pohodě - malá ví, kam může, že nesmí za roh, a do křáků, protože bych na ni neviděla a mooooc bych se zlobila, nesmí k nikomu chodit, nemluvit s dospělými apod., mimo to je na dvorku banda děcek, které jsem díky dělání gardedámy za tu dobu snad dobře poznala, a jaksi se hlídají navzájem. jen se mi zdá, že to nějak beru moc v pohodě, nebojím se nějak zvlášť, sem tam vykouknu z okna, stejně jsem buď v kuchyni nebo v obýváku (nemáme doma prakticky žádné dveře mimo mého pokoje a dětského pokoje a koupelny-wc) takže slyším všechno. jen jsem nějak moc v pohodě, měla jsem dojem, že budu vystrašená, ale ono nic, je to normální nebo jsem strrrrrašná mamča?