TAké jsme byli se synem na chirurgii.Poslala nás tam dětská.Měl také fimozu.Byly mu 3 roky.Nikdy neměl žádný zánět,problémy s čůráním.Doktor kouknul a hned ho objednal na zákrok v narkoze(asi 10 min)rozlepili mu to,měl tam asi i nějaké stehy a měli jsme pak doma přetahovat myslím 1 měsíc a přijít na kontrolu.Můžu říct,že co následovalo po té operaci byla naprostá hrůza .Po operaci ho to bolelo,že u čůrání řval,až se i sousedi na zahradě otáčeli,jestli ho doma snad nevraždíme,já zoufalá nevěděla jak mu pomoct,protože sprchy,kde by se mu u čurání v teplé vodě ulevilo, se bál.Pak už nechtěl ani pít.Každý večer jsme mu toho bolavého pinďu museli přetahovat,psycho pro nás nezapomenutelné..dítě položit na zem,chytnout mu ruce,aby se nemohl bránit,zalehnout nohy a manžel se snažil přetahovat.Syn volala maminku,prosil a řval bolestí,ještě teď se mi hrnou slzy do očí a už nikdy bych to svému dítěti neudělala.Na kontrole doktor konstatoval,že to takto máme dělat ještě 3 měsíce,a že to pozná,což už jsme neudělali a na další kontrolu se již nedostavili.Na nějaký čas jsme předkožku pustili z hlavy,protože se nám narodil druhý synek.Při kontrole v 5ti letech se mě dětská jen zeptala,zda mu to jde stáhnout,když jsem řekla,že popravdě nevím,měly jsme rozmluvu.Zkusila jsem to doma a nešlo to přetáhnout.Začla jsem mu to mazat Elocom mastí,třeba každý den jeden týden,pak pauza,pak zas mazat a teď už mu to jde krásně.Jenže se bojíme to stáhnout až pod žalud,takže stahujem jen tam,kam se "cítíme".Minule mu najednou předkožka sjela sama až dolů.Druhému budou 3 roky,takže jsem začla také mazat a zkoušet,zdá se že na tom bude lépe,doufám,protože na zákrok bych už podruhé nešla,maximálně kvůli zdravotním důvodům.Také si myslím,že staršímu dítku se to dá již vysvětlit a né spoléhat na to,že tříleté dítě si to nebude pamatovat ono možná ne,ale já ano