Tak to je jasné, že pro ní chci to nejlepší, jinak bych se na to vykašlala už dávno a šoupla jí do sídlištní školy ;-)
Ale snažím se taky uvažovat realisticky - dojíždění každý den do centra k nemocnici Na Františku, kde kousek Curierových je, znamená cca hodinu času od nás z domu, no a pak samozřejmě taky nějak dojet domů. V exponovaných časech dopravy. Do centra.

A pak po čase tam bude muset dojížet sama, nebudu jí přeci do základní školy vozit až do puberty. Přestupovat, místama plných cizích lidí, může se jí cokoliv stát (od přejetí autem nebo tramvají a nebo tím, že jí někdo ublíží, nedej bože unese jí). Musela by tam jezdit až do doby než přejde na víceletý gympl nebo půjde na střední. A to je dlouhá doba...