No, ono je třeba rozlišovat mezi "nadaným" dítětem a dítětem řekněme šikovnějším, chytřejším než je průměr.
Nadání je obvykle záležitost jednosměrná, inteligence může být komplexní, ale neznám dítě, které by bylo malý génius úplně ve všem. Nicméně ať je to jak chce - sociální dovednosti se nejlíp rozvíjejí v kolektivu "většinově" nadaných/inteligentních dětí, protože s průměrnými lidmi člověk musí koexistovat celý život, nadání sem, nadání tam.
Navíc pokládám za ideální nechat dítě rozvíjet se podle svého, ne ho stimulovat zvenčí. Může se stát, že dítě výrazně nadané na matematiku bude pokulhávat v češtině nebo jiném předmětu a pokud je navíc ambiciózní, bude ho to stresovat a vnímat to jako selhání.
Tohle zkrátka předem neodhadneš a odchody z "výběrových škol" nesou děti podstatně hůř než pozdější přestup.
Taky mám dítě, které je v jistém směru výrazně napřed, ovšem ve spoustě jiných ne, protože je salámista a ambiciózní není vůbec v ničem. Takže na jedné straně si připravuje do školy referáty na téma "vznik vrstvy humusu v období devonu", ale ne druhé straně není schopný spočítat z hlavy dvě dvouciferná čísla. Nebo spíš, nemá zájem je počítat, protože ho to nebaví. A myslím si, že normální základka byla to nejlepší, co jsem pro něj mohla udělat.