Taky si pod pojmem mluvit představuji něco souvislejšího. Dcera má 2 roky a měsíc. Nemluví, ale písmena zná. Minimálně polovinu abecedy. Kreslení u nás taky nefrčí. Strká mi voskovku do ruky a křičí "bibi, bibi". Chce, abych napsala slovo "babi". Dává mi instrukce, co mám psát. Slova, která běžně píšeme, přečte. Je to cca 15 - 20 slov. Teď začala otravovat s počítáním. Včera se nějak dobře soustředila a počítala vykrojenou plastelínu. Měla třeba 1 medvěda a 2 stromečky, přidala ke každému jeden kousek, znova přepočítala, celá šťastná, že má 2 medvědy a 3 stromečky. Zatím napočítá max. do 4, když má dobrý den. Asi jsem neměla kupovat to pěnové puzzle s písmeny a číslicemi, když byla dcera kojenec. Písmena má takto prakticky od narození na očích.