Zakládám odlehčené téma, nemyslím to až tak vážně a předesílám, že jsem spokojená se stávajícím stavem a vím, že jsou na tom rodiče více dětí nebo s postiženým či nemocným dítětem nebo matky samoživitelky daleko hůř. Ale i přesto, že si toto pořád opakuju, tento víkend mě nějak vyčerpal. Naše děti 6 a 3 roky se mají opravdu moc rádi, chtějí spolu spát v jedné posteli, ráno se budí pusinkováním, vyhrají si atd. ALE: jakmile vycítí oslabení u rodičů, tak se změní v malé tyrany. Tento víkend byl hodně výživný, já nemocná, dost velké bolesti mě budili i v noci, k tomu nízký tlak, motala jsem se jak vítr v bedně, k tomu menzes a 5ti litrová ztráta krve, k tomu neuvěřitelný objem práce v domě a na zahradě a k tomu manžel na služební cestě a babičky stovky km daleko. Ve všední den máme obvykle problémy vstát v půl 8 do školky, v sobotu vzhůru v 6, v 6:10