Terez, serotonin taky není to co se o něm zjednodušeně povídá mezi pacienty a z pohodlnosti i doktory.
To víš, že o něm cosi vím, taky to, že není "viníkem" všeho co se týče psychiky, a že tak jak ovlivňuje tělo psyché, platí to i naopak.
vřdyť možná víš, mám za sebou jakési zkušenosti. Jen nechci vše shazovat na psychiku, když je mi O.K., přece nebudu za každou cenu hledat příčiny tam.

Vadí ti mé nazírání na sebe jako na blázna? Pouze jsem tu přijala roli, jaká mi byla naznačena. venku tuhle roli nehraji, dovolím si tvrdit, že tam hraji roli spíše opačnou.
Což mi vyhovuje mnohem víc.
Nikdo není 100%ně v pořádku ani na těle ani na duši, každej máme své 13. komnaty. Jen já už jsem si prošla takovýma sračkama, že jsem se vyrochnila dost.
Takže řeším co je teď a tady, a co mě omezuje v rozletu, páč se posouvám dál, a moje minulost , zkušenost s duševním onemocněním, je prostě za mnou. nechci si ji vázat na nohu když nemusím. jen občas někdo to takhle přede mě postaví (i moje doktorka to dělala), a pak nezbude, než připustit, že na tom něco může být, protože může. U mě jako u každého jiného.