Monty,

kde v tom vidím otáčení?

Třeba v tom "utírání zadku a sedění doma kvůli dítěti do smrti", o takovém chorobném počínání nikdo z nás nemluvil a ani to asi neměl na mysli.

S tím zajitím do kina - když to máš třeba jako já, která jsem nebyla ochotná ani při dětech vzdát se své profese a snažila jsem se a snažím se ji dělat v takovém rozsahu, jako bych chodila normálně do práce, tak to znamenalo, že dokud byly děti malé tak, že nechodily do školky, tak jsem se přes den věnovala jim a po večerech a nocích práci, teď je to tak, že jsou přes den ve škole, takže se jim věnuju od brzkého odpoledne a ten zbytek do těch cca 8 hodin musím nahnat večer, tudíž to kino se do toho sice vtěsnat dá, ale je potřeba o tom hodně přemýšlet, nebo je člověk tak utahanej, že na kino nemá náladu.

Je to o prioritách, mně se podařilo (snad) nešidit dvě věci - děti a práci - ale oboje je to časově tak náročné, že jsem nutně musela na čas omezit jiné věci (což mi specielně u toho kina nevadí ani trošku a u těch jiných věcí to beru tak, že je to teď potřeba a o to víc se těším na to, až se tam někdy dostanu)

"Moje finanční pohoda začíná zhruba na sto tisících měsíčně a dokud jí nedosáhnu, budu se pokládat za socku." tak to budeš "socka" (nemám to slovo ráda, ale použila jsi ho sama) patrně do smrti a já taky, ale já si ve finanční pohodě připadám s MNOHEM nižším příjmem. Myslím si, že kdo je ve finanční nepohodě, že nemá sto tisíc a připadá si kvůli tomu jako socka, tak buď neumí hospodařit, nebo pro něj něco, co není patřičně drahý, není ten pravej zážitek, což tedy musím upřímně říct, že nechápu a jsem ráda, že to mám JINAK.