to je furt to samý - děti/rodina nejsou přece jen o tom, že člověk vyzobává jen to, co ho baví, ale občas dělá i něco, co ho TĚŽCE NEBAVÍ, když má pocit, že by to mohlo být ku prospěchu.

A kupodivu to vůbec neznamená (respektive nemusí znamenat), že by se vzdával sám sebe nebo měl pocit, že se nějak extrémně obětuje - nezapomínej, že to není na věky věků, že ty děti se postupně odpoutávají a že fakt není cílem mít je na pupeční šňůře do smrti.