Je fakt, že mě ani v nejmenším nedráždí to, že máma klidně i od mimina občas večer někam vypadne, aby si vyčistila hlavu, to si myslím, že je dost prospěšná psychohygiena.

Ani mě nedráždí to, že tatáž máma takto vypadne dejme tomu na týden dovolené podle vlastního gusta.

Ale ta plánovitost "NIKDY nepojedu s předškolním dítětem na dovolenou, protože mě to prostě NEBA", to mě teda dráždí docela dost. Protože to už není o tom, že by člověk sebe úplně upozadil (což chápu, že se ani jako rodiči nechce), ale vnímám to jako signál tomu druhému "budu s tebou, jen když to bude bavit MĚ, a ve stavu, v jakým seš, mě spíš otravuješ, takže s tebou nebudu a počkám si, až budeš pro mě "partner"). Což si myslím, že není úplně dobrá devíza pro rodinné vztahy, zvláště pro člověka, kterého mrzí, že "nemá a nikdy neměl rodinu".

Spravedlivě musím říct, že tento postoj by mě úplně stejně štval, kdyby se jednalo o otce.