"Taky si myslím, že je pro ně užitečné vědět, že ne všechno, co děláme, nás musí bavit. Že život je takovej, že někdy prostě musíš udělat něco, do čeho se ti nechce. A taky že je pěkný někdy druhým udělat radost, i když tě to stojí nějakou námahu a občas i sebezapření."
Já si myslím, že důležitý je vědět jedno - pokud chce někdo dělat výhradně nebo téměř výhradně to, co ho baví, musí na to mít peníze. A aby měl člověk peníze, musí být v něčem hodně dobrej, ne-li nejlepší.
Proto neopruzuju dítě tím, co ho nezajímá a co mu ty peníze nevydělá, ale nemám sebemenší problém ho podporovat a rozvíjet v tom, v čem opravdu dobrej je a co mu může přinést to, co on sám od života chce.
Proto netrvám na tom, aby jel/šel se mnou někam, kde se bude otravovat a dělat kyselé ksichty, protože on v tom čase, kdy se nebude muset otravovat může nějak rozvíjet svoje schopnosti a znalosti.
A proto ho podporuju v tom, aby se naučil cizí jazyk a vypadl odtud, jakmile to bude možný, protože česká "národní povaha", která se mj. vyznačuje tím, že preventivně popliveme a dehonestujeme všechno, čemu nerozumíme nebo co převyšuje naše vlastní možnosti je mu - bohudík! - stejně protivná jako mně.