tak moje babička byla ročník 1911 a když mi v roce 1976 umřela mamka(ještě mi nebyly tři roky), tak zcela vážně přemlouvala mého tátu, aby mne jí a dědovi " přenechal " a jezdil za mnou na víkendy(prarodiče žili asi 60km od nás). Táta to odmítl a vychoval mne nakonec sám a k babičce jsem jezdila na ty víkendy a prázdniny až do své dospělosti k obapolné spokojenosti.
Moje tchýně hlídala naši starší cácorku ráda až téměř do 80 let, ale poslední dva roky už jsme to pojímali tak, že vlastně dcera hlídala tak trochu babičku(počínající stařecká demence, která se stále zhoršovala), jenže dceři bylo v té době mezi 12-14 lety a byla hodně rozumná. Mladší (o 4.5roku)dceru jsme k ní vozili na návštěvy jen v naší přítomnosti, byla přeci jen dost divoká a byl by to už velký stres pro obě dvě, babičku i starší dcerku. Můj táta hlídal naposledy v 75 letech tehdy 7 letou mladší dcerku týden na chatě a to už jsem se trochu bála, byl poměrně málo pohyblivý a dcera dost živá. Hlídal předtím několik let i starší o prázdninách (taky týden), ale vždy jen jednu cácorku, dvě by na něj byly moc. Teď už jsou naštěstí několik let holky " samohlídací "(17 a 13 let)a bohužel už nemají ani babičku ani dědečka .