Babičce bylo před pár dny 88.
Má ducha čtyřicítky, kondičku šedesátky, jen ji poslední rok trápí kyčel.
Nesmírně na ní lpím, téměř denně si píšeme sms, protože od sebe bydlíme daleko, v létě u nás vždy pár týdnů bydlí a lítáme spolu po Šumavě...
V lednu málem zemřela na chřipku, kterou nepřežilo mnoho lidí, mezi jinými i maminka mé kamarádky (62 let).
Tehdy jsem si uvědomila, jak moc by mi chyběla.
Rodina bez sebe, já se skoro sesypala, jen babičku v nemocnici v horečkách absolutně nenapadlo, že by nějaká virózka mohla znamenat konečnou a ještě byla naštvaná, že nemůže k volbám.
K druhému kolu už šla.
Tedy - po našich scénách se rozhodla nejít a nechala si přinést urnu domů.

Přeju si, abych jí mohla za 15 let přát stejně jako Ty své tetičce, které tímto přeju i já hodně zdravíčka a tělesné i duševní svěžesti!