Maryl, chtěla bych Tě nějak podpořit, dodat sílu. Já maminku ještě mám a jsem šťastná. Pokusím se Ti zvednout trošku náladu.
Kamarád co má dvě malé děti nedávno napsal a já to beru jako poctu pro maminku:
Holt nejsem máma: Zuzanka odešla s Jeníkem k doktorovi a mě připadnul úkol. Hlídat malého Petříka, dát mu najíst, přebalit atd. Dělal jsem vše dle pokynů. Ohřál mlíčko na danou teplotu, nakrmil, dal říhnout, přebalil, odsál trošku rýmečky, pochoval, uložil a přikryl. Odměna? Prakticky neustálý řev přerušovaný ještě větším řevem. Tak znovu chovat, přebalovat, ťu ťu ťu ťu ňu ňu ňu a pořád pláč. Utekly dvě hodinky, tak znovu ohřát mlíčko - předepsanou dávku, opět krmit atd. atd. Nají se a zase pláč. No nic, vzdávám to a dám ho do koše. V tom se konečně vrátí Zuzi, jen v kuchyni promluví, Peťa slastně usíná!!! Už vím co celou dobu řval! "NEJSI MÁMA!!!"