Taková svatba by se mi líbila. u nás to bylo svatba na úřadě s rodinou a přáteli a pak hostina v zámecké restauraci zakončená mým odvozem do nemocnice.

Já jsem si tak přála svatbu někde venku a nejlépe večerní svatbu v zimě za tmy ve Vánoční atmosféře a potom neformální párty ve vyhřívaném stanu s večeří. Ale prý jsem blázen. Tak byla svatba podle toho, co se "hodí". Neboť do všeho se vměšovala tchýně a moje mamka mi koupila šaty, které se ji líbily a myslela si, že se "hodí" a já jsem nebyla schopna říct dlouho na nic ne. Nejvíc mě štve, že jsem o tom, jak bych si přála svatbu řekla muži až nedávno. On by mi tu svatbu totiž zařídil, ale já jsem byla mladá a ustrašená.