Kamarádka(nevěřící) měla děti na křesťanské škole. Byli tam jediní nevěřící, a učitelé si dost pohlídali aby k nim byli ostatní děti tolerantní.
Když vyučování začínalo mší 8.h v kostele (začátek a konec šk. roku),tak šli až po mši na 9.h do školy.
Starší na náboženství nechodila, byla na chodbě, částečně zařízené jako klubovna, četla si, hrála, co chtěla, věnovala se jí sekretářka, nebo někdo z učitelů co byl zrovna volný. Ve vyšších ročnících si třeba odešla ven, měla prostě volnou hodinu. Mladší nechtěl být někde sám, tak zůstával ve třídě, kreslil si, někdy se zapojil, bez klasifikace.