Jak už jsem tu psala, přinesl proti mé vůli před deseti dny manžel domů štěňátko dobrmana, fenečku. Velmi maličkou, teprve čtyřtýdenní, čistokrevnou, bez papírů, bez jakýchkoliv informací o odčervení apod. - pochybuju o solidnosti chovatele...
Přesto Gerdička vypadá životaschopně, prospívá na tuhé stravě, má dobrou náladu.
V čem je problém: při hře se do nás neustále zakusuje, zoubky má ale čím dál ostřejší a stisk silnější. Roste a sílí před očima. Manžel se jí první týden hodně věnoval, vzal si i dovolenou, teď odbíhá v poledne z práce. To hryzkání považoval za hru a podporoval ji v tom.
Jenže mě to bolí, dětem může i ublížit. Tak ji to zkouším odnaučit, ale malá si to vztahuje jen na mě, do dětí kouše dál, do manžela také. Také mi provedla na zahradě podzimní řez okrasných dřevin.
Mám strach, že když nyní zůstanu se psem a dětmi 14 dnů sama, budu to těžko zvládat, budu odcházet z domu před sedmou a vracet se večer. Jak mám fenečku vychovávat?