Víš, ale kde je ta hranice, kdy necháme veřejně děti výchovně dělat, co se jim zamane?
Je tohle opravdu tak ok a naprosto neškodné?
Nebo příště budeme veřejně podporovat jiné věci - vraždu, znásilnění, akt s dítětem? A budeme říkat, ať si na to ten člověk přijde sám, že se to tak nedělá, jen ať si to vyzkouší...?

To není o výchově, to je o podporování něčeho, co zcestně zřejmě považujeme za normální, nabo dokonce za umění, zábavu, zajímavost a dáváme tomu prostor.
To mě děsí...ne ten akt sám...ať si kluk dělá, co chce.