Arantxo, a jaké výrobky má? Dcera jednu dobu chodila do ZUŠ a vyrobila tam kachličku na zeď a mohlo mě omýt, protože jí pedagog nenapověl, že by se tam dala udělat dírka a mohly jsme to povědět na zeď. Takže to byl opravdu výrobek v podstatě k ničemu.

Teď chodí děti do keramiky druhým rokem a jsou to věci, které normálně používáme: pokladničky, misky, obaly na květináče, zápichy do květináče, zvonečky, svícny; mají v pokojíčku kachličky na zdi; v kuchyni mám jejich otisk ruky do keramické hlíny. I když tříletá dcera třeba jen tvary vykrajuje a pak glazuje, tak se tam protáhne mašlička a máme to na stromek místo baněk.

Je ale pravda, že žádný ten výrobek nepovažuji za neumělecký, i když je to prostě křivé a celkově třeba nepovedené, dost tomu fandím, mám ráda ten dětský design.

Jednou dcera (5 let) vyrobila obal na květináč a o ten se strhla v podstatě bitka, byl super .

Když čtu příspěvky, tak si říkám, jestli máme štěstí na vedoucí té keramické dílničky, že to prostě takhle dokáže dotáhnout s malými dětmi. Nepoužitelných věcí je minimum.

Ostatní nekeramické výrobky schovávám, do takových průhledných kufříků, ono se s tím většinou po nějaké době něco stane, takže to pak různě třídím.