Alraune, nevim jestli jsem psala, ze mam citlive dite, ale mam velmi premyslive dite /citlive asi jako kazde jine?/. A strasne palicate /po me/. Nejdriv si vsechno musi vyzkouset sama, ale FAKT vsechno/ a pak teprve uzna, jestli me vyslechne, jaky mam nazor na vec ja. Ona si ani v nicem nenecha poradit. I kdyz ted uz se i stava, ze si me vyslechne predem a pak to stejne zkousi po svem.
Jinak mi tu vychovu doma berem tak trochu jinak. Manzel jak vis je nemec. Takze kdyz mala tehdy chtela do mesta odpochodovat v tom co jsem popisovala, jen se ji manzel zeptal, jestli ji nebude horko. Rekla ze ne a tak jsme vyrazili /zadne stresy, natlak, nuceni, proste jsme bez reci sli/. Sama usoudila, ze se asi nevhodne oblekla.
V mem nemeckem okoli neresi nikdo, kdo si co kam a jak oblekne a jestli to nekoho nahodou nepohorsuje. Nedavno jsme potkali /v jedne resaturaci u vody/ zname a jejich dcera vypadala jak z chude ctvrti. Asi usoudila, ze ma moc dlouhe kratasy a udelala si z nich jeste kratsi. Sama si ostrihala nohavice, dost udesny pohled. No nikdo to neresil, ani ja uz ne. Nekdy mam pocit, ze ten stres vytvari hlavne rodice /a ty deti na to proste reaguji jak reaguji/, neb je prece nemozne, aby to dite slo do skoly v pyzamu