Já tě chápu, že tě to trochu vykolejilo...pokud na brýle nejste v rodině zvyklí, změna to určitě je...a pro dítě to je určité omezení.
Samozřejmě nevím, proč klučík brýle dostal a jak závažnou vadu zraku má.
Já sama mám od školy cca půl dioptrie na jedno, jeden a půl na druhé a žiju s tím vědomím bez brýlí už skoro 40 let. Vada se nijak nezhoršuje, až snad teď s viděním na blízko, ale to už je věkem.
Brýle mi byly nabídnuty mnohokrát, ale nepotřbuju je, bez vidím "líp"... Vím ale, že některé mé kamarádky nosí brýle i při takových malých dioptriích... a jsou spokojeny.
Synek dostal brýle už jako předškolák, s tím, že se možná vada buď časem srovná, nebo naopak zhorší - vyloženě je nesnášel a s hanbou přiznávám, že je nosil velmi velmi sporadicky (přečetla jsem si, že svaly při nošení brýlí ochabují, jak se dívají pořád jen dopředu a na nošení brýlí jsem úplně netrvala). Po roční kontrole jsme dostali od dr. velkou pochvalu, že se oči upravily a že je vidět, jak poctivě syn brejličky nosil . Nepřiznala jsem se. Teď je mu 24 a vidí jako ostříž.

Jen jsem chtěla říct, že pokud tvůj synek nemá velkou oční vadu, neznamená to, že když má brýle teď, musí je mít celý život.
Leccos se vykoriguje prý pomocí růstu očních svalů - věkem, někdy může pomoci operace...a časem, kdyby nebylo zbytí, může přejít na čočky. Taky to plánuju, až budu vidět hůř.
Protože - totiž navíc nesnáším skla před očima...ani lyžařské, ani sluneční brýle