Bohužel neporadím, rodiče už nemám, pěstouni ani partner takoví naštěstí nejsou a takový kamarád by přestal být kamarádem, nervy mám jenom jedny.

Matka být matkou nepřestane, možná by pomohlo uvědomit si, že uraženost je pouze JEJÍ problém (normální lidé tak konflikty neřeší).

Tvůj problém je to, jak moc si to Ty připustíš. Na tom bych zapracovala - uraženost je nezralá, dětinská reakce a Ty ji nemůžeš nijak ovlivnit. Můžeš ale udělat třeba to, že s ní v době uraženosti odmítneš komunikovat, dokud se neuklidní.

Uraženost je druh manipulace, jako na takové na to nahlížej.