úplně mi je tě líto, už jsem se chtěla nadechnout a napsat, jak to dělám skvěle, ale kromě nejstarší musím u dvou mladších asistovat taky... hlavně prostřední synek vyžaduje moji přítomnost v posteli(naší), když jde spát, v noci ho pak přenáší tatínek do té jeho, prcek nejmenší 14m. spí tedy odjakživa ve své postýlce, cca 2 měsíce už ho neuspávám (dřív jsem u něho klečela i 3/4 hodiny, než usnul, jak jsem se hnula, tak oči dokořán, prostě si mě hlídal), takže položím, dám dudánka a odcházím, za cca 5-10 minut kontrola, pokud mezitím vyhodí dudánka, jakože spát nebude, tak mu ho vrátím, položím, pohladím, a jdu pryč, takhle to někdy proběhne ještě 1-2x a pak pochopí a je klid, nevím, co budu dělat až se naučí z postýlky vylézat
stejně tak jsem hotová po ranním vstávání (někdy byla i ve 4:30 konečná), takže sobecky chodím spát brzy, jo náš sex. život je v pytli, ale je stav nouze a já musím přežít, abych mohla fungovat pro dny příští
jinak pokud se prcek rozhodne, že ve dvě hodiny má dost, tak mu to neberu, prostě ho nechám v posteli, dodám mu dudánka, pokud ho zase nemůže najít a odcházím, o tom, že v takovou nekřesťanskou dobu se nevstává nehodlám diskutovat... myslím, že jsi na děti i na manžela MOC hodná a opravdu otrokem