Hele, hlavně si dej pozor abys jednou taky nejednala obdobně... já se totiž čas od času přistihnu, že to taky tak dělám-moje mamka to dělala pdodobně, jen tedy nevydržela se mnou nemluvit víc než jeden den, ta tvoje, to už je teda něco... chápu tvé pocity viny, já tady dolejzala, radši bych přesně jak ty popisuješ dostala pár facek, nebo aby na mne zařvala a finito, život plyne dál, tohle týrání psychický stojí fakt za prd... Já už si to snažím taky tak nebrat, manžel mne v tomhle hodně podporuje, ale bohužel se občas přistihnu při něčem podobném a bojim bojim, že s věkem mých ratolestí se to bude prohlubovat....musim si dávat sakra pozor, abych je netejrala, jako ona mne....držim pěsti, drž se. Hoď to vždy za hlavu a snaž se to přejít s veselým úsměvem. Taky bych to řešila tak, ať se vzteká, ty buď nad věcí!!!