Tohle právě neumím moc posoudit, nejsem její vrstevnice a nevím, jak s dětmi mluví. Díky těm filmům a té jnize si trochu umím představit, jak Asperger mele tu svou, ale to jsou dospělí. Dcera svého bráchu ráda poučuje a ukazňuje, ale nevím, jestli to dělá druhým dětem taky. Hrají si s bráškou v klidu, pouze pokud on přijme její pravidla. Jen pokud už z toho brečí, tak je občas ochotna ustoupit útrpně slovy "no tak dobře". Vysvětluji jim vše od malička, a oni berou moje řeči vážně, ale stále jim to něco komplikuje.... Syn má těch problémů mnohem míň, ale ten kolovrat, když se pustí do nějakého svého tématu....probrat syna by bylo nadlouho, musím je brát postupně. Dcera se trápí, tak řeším ji. Syn si jede svým směrem a příliš neřeší následky. Možná, že jestli syn začne mít trable později, budu už zkušenější matka...