Mně tohle dělal chlapeček v rodině, kde jsem uklízela, miloval mně, ale jak kolem toho druhého roku máma chtěla odejít z bytu a nechat nás tam samotné, tak spustil hysťák a ječel u dveří celou dobu, nereagoval na nic, tak jsem na něj jednou fakt zařvala, odnesla ho do obýváku, objala ho a držela a on se zklidnil a pak mi v náručí usnul a spal jak miminko, jeho maminka nevěřila vlastním očím . Odpoledne se teda pokusil mně prásknout , že jsem na něj křičela, ale maminka mu to naštěstí nechtěla věřit , byl to malý Američánek, miláček můj . Od té doby už tenhle záchvat neměl.
Malá tohle dělala taky, když jsem ji nechávala na chvilku u babičky, abych vyzvedla kluky ze školky, taky jí velice miluje, ale brečela vždy jen chvilku.