Dari, tak u nas zrovna jsou vsechny deti cele po tatinkovi, vcetne nejstarsiho syna
Nicmene pro zakladatelku: jak tady psala spousta maminenk chlapecku, ne vsichni kluci do neceho mlati, rvou a perou se! Ja mam dva a ani jeden takovy neni. Pohlavi proste nedeterminuje temperament a charakter, to si musi jeji sestra uvedomit predevsim. Nejvetsi blbost je si nejake pohlavi vubec prat a jeste se v tom nejak utvrzovat, v tomhle je potreba si proste porucit, je to v zajmu toho ditete, ktere se pak narodi, a pokud je to takova patologie, muze to pak jednou vnimat a trapit se tim. My meli prvni dite chlapecka, meli jsme radost, stejne jako by to byla holcicka, proste nam to bylo jedno. Druhe jsem si malinko vic prala holcicku a byla to holcicka. O treti dite (syna) jsme prisli, pohlavi mi bylo jedno. Pak se nam narodil syn, takze jsme to meli na stridacku. Ted cekam holcicku
Na jednu stranu jsem si rikala, ze by bylo fajn mit holcicku kvuli vyrovnani sil, na druhou stranu jsou synove tak uzasni, ze bych se vubec nebranila mit tretiho
Takze mi to nakonec bylo uplne jedno. Vsechny deti jsou mazlive (11lety nejvic
, ale kluci o neco vic. A ten ryzi obdiv od dcerky neznam. Prece jen je to s ni tezsi, je vic po mne
Nicmene je na ni videt, ze ma brachy, protoze v tride, kde je vetsina kluku, ma docela slusnou pozici, umi si s kluky hrat, bavi ji fotbal, zaroven je i jemna a divci, a vyhraje si uzasne i s holkama. Take je rozena pecovatelka, v druzine se na ni lepi mladsi deti a ona to s nimi umi.