Moc, moc, MOC děkuju všem, co mi sem napsali. Je to pro mě velká podpora
Situace momentálně vypadá tak, že manžel pořád preferuje interrupci. Pokud ne, tak by ještě souhlasil, abych to dítě odnosila a dala k adopci, na což je aspoň víc času na rozmyšlenou. Pokud se rozhodnu si ho nechat se vším všudy, odejde od nás. Mám pocit, že si myslí, že jsem to na něj "ušila", že jsem otěhotněla schválně (což není pravda ani omylem). Požádala jsem ho, aby případně aspoň odešel až po porodu, s čímž souhlasil. Ale i tak to je šílené, byla bych pak sama na 3 děti do 5 let
Nejhorší na tom je, že se máme rádi, doteď jsme neměli žádné velké problémy, jen běžné hádky o blbosti. A manžel je skvělý táta našich dvou dětí, strašně se na něj každý den těší. Takže mám ještě pocit, že když si nechám tohle mimi, tak je vlastně připravím o tátu