Já bych prostě toužila po vztahu, kde si budemem mít hlavně, co říct (to je pro mě fakt nejzásadnější), budeme mít společný aspon nějaký koníčky, bude chápat, že syn je u mě a vždycky bude na prvním místě. Baví mě i to popotahování ve vztahu, flirtování, prostě tohle jo, ale netoužím po tom sexu. Ale vím, že žádnej takovej chlap neexistuje.

Já fakt doted nebyla asi zamilovaná, já jsem si myslela, že do MM jsem, ale když to ted hodnotim střízlivě dozadu, tak jsem nebyla, bylo to spíš fakt takový pubertální okouzlení, který ale vyústilo hned do dítěti (nebo ne hned, ale otěhotněla jsem ve 22 letech), pak jsem zjistila, že syn má problémy, byla jsem s ním skoro do jeho pěti let doma. Pak jsem začla pracovat v sociální sféře, a nemůžu se vůbec znova dostat do nezávislýho ekonomickýho statusu, ve kterým jsem byla před otěhotněním. On ten chlap věděl, že na něm závislá nejsem, tak se taky choval úplně jiank. Ted, když ví, že bez něj bejt nemůžu, tak jeho chování šlo taky rapidne úplně někam jinam.