Monty já jsem zastánce názoru, že absence tohohle vyléčí jedině jiný hluboký vztah /třeba s výjimečným terapeutem, třeba v nějaké komunitě, kde budou člověka přijímat se vším všudy/. Ale vztah, ne jen čistě terapie, kdy se člověk dvě hodiny pitvá, ale pak jde terapeut domů a je to pro něj jen klient, když příště nepřijde, taky jedno, pokud není v léčebně, nebo se vysloveně nesesypal.

Nechci sem zabíhat do podrobností, ale psychologové myslím říkají v rámci jednotlivých vývojových stadií dítěte něco o prazákladní důvěře atd.
Jde o to, že u Termixe nebyl narušený jen sex, zneužívali jí dva lidé, co jí měli dát základní pilíře jistoty do života.
Proto je něco jiného, když je třeba člověk znásilněný cizí osobou v patnácti a může se vyplakat k rodičům. Něco jiného od stavu, kdy se vyplakat není kam, protože ten, kdo ničil byl ten, kdo měl postavit základní stavbu mého života.
Protože to beru tak, že tu popisovala nejen ty letmé flashbacky při sexu, ale taky celkovou nejistotu, nedůvěru, vnitřní nestabilitu. A to je hlubší problém, ten sex na to až nasedá.