Monty, tohle má v rodině bohužel ledaskdo. A každý se s tím vyrovnává po svém.
Ty jsi byla matkou posílána k psychologovi, se kterým jsi neměla zájem spolupracovat a nenašli jste společnou řeč, fajn, je to tvoje zkušenost, zvolila sis vlastní cestu, jak se vyrovnat (jak to bylo úspěšné, o tom by jiní psychologové možná mohli vést nekonečné debaty).
Ale možná by bylo na místě respektovat, že ne každý funguje stejně, jako ty, přestože projde podobným problémem.
Placatka tu psala něco o svých zkušenostech s oběťmi násilí a psali tu i jiní, kteří o tom něco vědí.
Tvoje zkušenost je jen tvoje, není univerzální. Můžeme vzít na vědomí, že ty osobně na psychoterapie absolutně nevěříš, ale to je tak všechno.
Myslím, že Termix to nepotřebuje číst pořád dokola.