jenomže ne každej partner je stavěnej nebo zvědavej na to, aby dělal terapeuta někomu, s kým se teprve seznámil (přitahoval by vás při seznámení chlap, u kterýho by bylo evidentní, že toho terapeuta potřebuje? mě teda v žádným případě, a to nejsem žádná neempatická mrcha a myslím, že toho poskytuju fakt HODNĚ).

A co když nikoho takového nenajdeš, případně bys našla, ale on by tě v tom "rozhozeným" stavu nechtěl, respektive by na to neměl dost sil?

Můj názor je, že pořádek sám v sobě si musí člověk udělat v zásadě sám, nemůže to podmiňovat partnerem nebo to po něm dokonce chtít. Ten mu s tím může samozřejmě pomoct, ale neměla by to být jeho hlavní "náplň práce". Naproti tomu pro toho psychologa to náplň práce je, takže proč do toho nejít? On to za dotyčného stejně neudělá, ale bude mu průvodcem, to by bylo pro partnera IMHO příliš zatěžující.