Valkýro copak by na tom něco změnilo, kdyby ti mazala med kolem pusy?
Nakonec bohužel je pravda, že polovina dnešních čtyřicátníků se ve skutečnosti narodila "kvůli lidem".
Tehdy měla 23-25 už náběh na nálepku stará panna.
Aby byla normální, bylo normální brzo randit a 18-20 být těhotná a vdávat se. Nijak nikdo neřešil, že se vdávalo za první krátkou známost, kterou neznám, nebo ještě hůř, za známost za účelem jednorázového sexu někde na zábavě, kde bez antikoncepce z toho bylo dítě.
Pak tak do třiceti pobrali rozum a za pochodu zjistili, že si s partnerem absolutně nesedí, nebo že vůbec neměli mít rodinu/děti, protože o to ve skutečnosti nestojí.
Následovala etapa - nemůžu se rozvést - zase kvůli lidem i jiným důvodům.
Následoval vztek a zahořkost, že jsem si "zkazila život". Hledal se viník a tím viníkem mohlo být třeba to nevinné dítě, které se samo nevytvořilo, ale jako bylo důvodem spěšné svatby a pak paradoxně zase toho, že se nekonal rozvod, protože "musela jsem se obětovat".
Realistická matka, kdyby se nedokázala rozvést třeba proto, že neumí být sama, nedokáže se osamostatnit finančně apod. by to prostě přiznala a neházela by vinu na dítě. Přiznala by to i sama sobě.