Boubí, vnímat to bude, ale to se nedá nic dělat. Ber to tak, že se o ni bude starat "cizí" člověk, ale u ní doma kde je zvyklá a zná to. Když to jde takhle udělat, je to mnohem lepší varianta než ústav.

Naše mamka a sestra se taky pečovatelce dost dlouho bránily a jediný výsledek byl, že jsme byly příšerně unavení a strhaní všichni, co jsme se starali. Domluvila se ošetřovatelka (vyšla až třetí, první dvě to vzdaly) a nakonec si babička i děda zvykli překvapivě rychle