Ano, samozřejmě, budu to požadovat. O tom manželství je, o kompromisech. Kdyby chodil - na příklad - dvakrát týdně na fotbal a mně by to z jakýchkoliv důvodů vadilo, tak bych se hleděla dohodnout na zlaté střední cestě.

Víš, přijde mi, že jsi trochu v zajetí stereotypů. Existuje hromada chlapů, kteří jdou radši na fotbal, než s manželkou do postele a vzali si ženy, které to s nimi nikdy nepřestalo bavit a chtějí to dělat každý den ... tak to prostě v životě chodí. A hledat v tom, že je chlap impotent, nebo ta moje kamarádka ji má snad zašitou ... trochu to ve mně budí dojem, že si přijdeš krapítek lepší, když svému muži podržíš.

Ale zase je to jen o tom, že nevidíš za obzor - třeba konkrétně můj manžel si radši se mnou zahraje šachy, když nemám náladu na intimnosti a počká si, až budu při chuti. Protože to pak bývá logicky o sto procent lepší.