To je sice smutná historka, ale co s tím tak asi?
Pro mě sex není věc kterou někomu dělám radost. Není to jako když mu z lásky uvádím kafe nebo koupím oblíbené sušenky. Je to něco mezi náma a pokud to nejde z obou stran tak to proste není. Pokud z nějakého důvodu sex mít nemůžu nebo nechci, jsem schopná mu to nějak kompenzovat, pokud uvidím ze fakt strádá. Ale nebude to sex nebo rekneme milování, bude to technické řešení jeho problému (byt provedené s láskou
)
Období kdy to nešlo, nebo jeden z nás nechtěl, už pár bylo (to přichází myslím v každém déledobém vztahu, zvlášť pokud jsou děti) a určitě ještě přijdou, na to by měl byt člověk duševně pripraven, i když je to nepříjemný (a to z obou stran). A paradoxně v některých těch obdobích to bylo výtahové možna lepší než v jiných kdy sex fungoval perfektně.