Dcera dva a půl a kousek vybarvuje moc ráda, ale je mi jasné, že to má každé dítě jinak, navíc já jsem ráda, že ji to baví, ale taky si uvědomuju, že omalovánky jsou něco jako zkouška poslušnosti - hlavně nepřetahovat a tak - a že někoho to nebude bavit nikdy. ale ona je dost divoká, tak beru omalovávání jako takovou zklidňující aktivitu.

Ráda má, když kombinujeme nalepování samolepek a malování - třeba nakreslím domek a ona domalovává kouř, okno, do okna nalepíme kočku, vedle psa a tak. Samolepky bývají různě u časopisů, teď dostala od babičky aršík samolepek k tomu IBodu, co babičce někde nabídli v bance či kde, jsou to taková strašidla, tak si lepily a povídaly...

Nebo jsme lepily koláž z různobarevných papírových košíčků na muffiny.

Vodovky ji baví moc, ale u toho musím být stoprocentně, jinak jen s nadšením namáčí štětec do ksleničky s vodou a paleta se topí ve vodě a samozřejmě jediná barva, co jí z toho vychází, je šedohnědá :-D.

Nejradši by vařila, tak když to jde (je čas na vaření, ne za pět dvanáct páchat oběd :D), pomáhá. Ráda krájí.

Jo a miluje puzzle, to je něco pro ni. Třeba si ho vyklopí celé obrázkem dolů a bere jednu po druhé odspoda nahoru a skládá si to znova na tu desku...