Přidat odpověď
To ze nemá důvody PRO je zásadní věc. Musí na to přijít sám za sebe, jinak bych se bála ze to časem začne skřípat.
Nedávno jsme s mužem delali takové větší rozhodnutí (hmotná záležitost, za poměrně hodně peněz, dulezita pro celou rodinu), dlouho jsme to zvažovali ze všech stran, udelali rozhodnuti a posléze se ukázaly jisté problémy (nijak fatální, spis jenom opruz), na které muž reagoval zpusobem ze jsme se pomalu týden hádali a měli tichu domácnost. Protože to rozhodnuti udělal z velké časti ovlivněný mnou. Všechny argumenty uznává, souhlasi ze mám pravdu a ze je to nejlepší pro všechny, ale vnitřně se s tím neztotožnil a podle toho to dopadlo. Přesně tohohle bych se bála kdybych se přijetí ne-vlastního dítěte snažila vyargumentovat.
Předchozí