Po prvním vrtání, které trvalo opravdu krátce (ani nebrečela, vypadala, že to zvládla v pohodě)
- evidentně na to má tvá dcera jiný názor - tudíž to bolelo /i když neberečela/ a v pohodě to rozhodně nezvládla.
Já mám pořád v paměti, jak syn dostal běžnou injekci jako malý a i tahle v podstatě nepatrná bolest ho tak vyvedla z míry /protože to jednoduše nečekal/, že bez rozmýšlení a v podstatě automaticky dal lékaři facku.
Není dobrý dítě strašit šílenou bolestí, ovšem na druhou stranu musí vědět, že bez bolesti to zřejmě asi nebude a co má dělat, pokud by dítě zjistilo, že bolest je pro něj větší, než je schopno snést.
Proto chodím s dítětem do ordinace, ne abych si pokecala, ale sleduju své dítě a když vidím, že se něco děje, tak říkám - stop, konec - neberu nějaký - ještě chvilku - a pak se vše dořeší v klidu s dítětem.