Přidat odpověď
Mirko - starší syn někdy v páté třídě se mě naprosto vážně zeptal, co by musel udělat, aby dostal výprask, jako dostávají kamarádi běžně. Nebylo mi jasný, proč se na to ptá a vylezlo z něj, že když se podivoval nad tím, že klukům to bití nevadí, tak oni mu řekli, že oni vědí, za co dostávají a vědí to vlastně dopředu, kdežto syn to neví a tak se bude jednou divit, až dostane. Prostě - ti ostatní mají výpraskem stanovené hranice, udělám tohle - dostanu výprask, syn takhle neuvažuje - tohle je už přes čáru, ale pokud tam zajdu, rozhodně se to bude řešit.
Tak chtěl vědět, kde je ta hranice, jejímž překročením by výprask dostal.
Poměrně dlouho nemohl pochopit, proč jiní děti bijí a on není bit, neustále měl potřebu se o tom bavit a rozebírat to. Takže bití dětí je zřejmě naprosto normální a běžné, obzvlášť kluků.
A ono to přetrává v nich - synův kamarád bědoval u nás nad pokaženou písemkou a to prý bude doma mazec. Já vím, že ho bili za prohřešky, tak říkám - máš strach, že tě doma budou bít? On se na mne podíval a řekl - ne, od 15ti let mě nebijí, že prý jsem už velký, když mám občanku. No a v něm panuje přesvědčení, že bití dětí mladšího 15ti let je naprosto normální. Jak se asi bude chovat jako dospělý?
Předchozí