Danulu, no a co? Já si můžu myslet úplně cokoliv chci. Každá máme možná jinak určeno, co znamená "vychované dítě". Já taky občas zírám na hřišti, čeho jsou někteří rodiči schopni resp. co jsou schopni dětem tolerovat a taky často nevěřím svým očím, uším... často defakto rodiče poslouchají děti... Ale jak píšu, je mi to jedno,- ovšem jen do chvíle dokud se to nedotýká mých dětí nebo mě.
Ad nebití dětí - osobně znám jen jednu takovou rodinu. Má dobrá známá nebyla nikdy bita,- nikdy. A sama říká, že kvůli tomu své děti bije, protože jako dítě si strašně moc přála raději dostat než poslouchat maminky litánije (či jak se to píše ).