Zrovna včera jsem začala číst knihu Trauma očima dítěte. I když ty tu nehodu nepovažuješ za stres, pro dítě to stres byl. A velký. Dostali jste se do situace, kdy nám mozek říká, že máme bojovat nebo utéct. V té chvíli nebylo možné ani jedno. Tělo tak nemělo šanci upotřebit energii, kterou vytvořilo k útěku. Tato energie v něm zůstala a i když se možná časem bude zdát, že na to syn zapomněl, vynoří se to v jiné podobě.
Být tebou našla bych psychologa, který se zabývá traumaty. Trauma spočívá v nervové soustavě člověka, nikoli v události.