Pračku mám teprve cca půl roku, předtím jsem byla celý život bez ní, ale pralo se maximálně pro dva dospělé, takže žádné prádlo pro děti.

Prádlo jsem si nosila o víkendu k matce (bydlí nedaleko), nikdy jsem neprala nic v ruce, maximálně podprsenku, ale stejně to nikdy nebylo ono, prostě to neumím.

Teď jsem za pračku šťastná a přiznávám, že peru furt, prostě dám prát i dvě trička, když si je chci druhý den obléct.

Bez internetu si to taky nedovedu představit.

Z moderních vymožeností nevlastním a ani zatím nechci televizi - tu jsem sice měla, ale do nového bytu jsem ji už nestěhovala, stejně jsem se na ni nedívala. Pravdou je, že na netu sleduju i několik televizních pořadů.