No ono je to trochu složitější. Roky podnikání byly úžasné v tom, že jsem si uskutečnila mnoho svých plánů a představ. Pohybovala jsem se v místech a pozicích, kam bych se nikdy ve svém původním (a současném povolání - vychovatelka dříve ve ŠD, nyní na internátě) neměla šanci dostat. Dokázala jsem si, co umím, poznala jsem spoustu strašně zajímavých lidí, mnozí jsou dodnes mými přáteli. Zažila jsem úžasné věci. Dokonce i práci, kterou jsem získala po podnikání jsem získala v konkurzu mezi 100 uchazeči jen proto, že jsem měla know-how z doby OSVČ....
Jediné, co mne mrzí, byly ty ztracené roky, kdy jsem nebyla s rodinou, omezila rodinné peníze a tak. No a to zdraví, které se ozývá i teď...
Tedy - být svobodná a bezdetná, beru to jako úžasnou zkušenost a prožitky. Ale měla jsem zodpovědnost za lidi okolo mne a proto se možná cítím tak "provinile", protože cítím, že jim jsme svým podnikáním ublížila.