Míšo, doktorka nemá ani základní lidskou slušnost, ani dobrou představu. Dospělých s AS, kteří jsou samostatní, po světě běhá dost. Například můj otec, o AS se naprosto nedá pochybovot, souhlasí s tím i on. V některých oblastech to s ním bylo vždycky dost těžké, i pro něj samotného, ale - vystudoval práva, je úspěšný ve své profesi, byl 20 let ženatý a má dvě dcery a čtyři vnuky, přítelkyni, kamarády, koníčky a jednoznačně smysluplný život... A kvalitu života bych si ani netroufla poměřovat podle toho, jestli člověk bude nebo nebude potřebovat v některých oblastech dopomoc ostatních. Můj malý syn (4) má taky AS, praktikujeme biomedicínskou léčbu a posouvá se hodně - a i když si nejsem jistá, jestli půjde na ZŠ bez asistenta, tak jsem přesvědčená, že ho čeká zajímavý a hodnotný život. Velmi dobře vím, že je to někdy těžké, narážet na takovéto nepochopení. Doktorka má předsukdky,dovolila by si toto říct třeba o vozíčkáři? Že mu jedničky budou stejně k ničemu, že stejně zůstane invalida? Osobně bych doktorku taky změnila (nejen kvůli chování, předpokládám, že péči o autistické děti moc nerozumí).